Vzdělání Patrik Štipák

v Blog, volnomyšlenkářství

Vzdělání, vzdělání každý se s ním ohání

Dneska tu máme svátek. Respektive dle kalendáře mám svátek já. Takže si ke svátku přidělím další týdenní blog. Není nad to se odměnit sám. Takže usedám za klávesnici a jdu si napsat něco málo o vzdělání, sebe vzdělávání, zdrojích vzdělání, výletech a rodině.

Tento týden začal skvěle. Měli jsme tu rodiče s Matějem. V pondělí jsem vyhlásil pracovní den. Přece jen jsem věděl, že během týdne nestihnu tolik věcí jako obvykle a zároveň jsem tak nějak cítil, že je potřeba si dát po té nedělní Barceloně trochu oraz. Rodičové ani brácha nejsou na naše chodící tempa zvyklí.

V našem přímořském El Maresme se probouzí jaro. Než naši přiletěli, bylo tu i 19 stupňů. Když tu byli tak umělo i zapršet, ale nakonec to dopadlo mnohem lépe než nás všichni norové, jahůisti i česká windytv připravovala. Během toho týdne jsme stihli projet snad všechno, co jsme tu za předchozích 5 měsíců objevili. Tentokrát přikládám i mapu toho, co jsme objeli.

Co všechno jsme teda viděli?

Barcelonu, Mataro, Sant Andreu, Montserrat, Tossa de Mar, Gironu, Banyoles, Besalú, Rupit nebo Novomlýnskou nádrž (Respektive Sant Romà de Sau).

výlet Katalánsko doporučení Patrik Štipák vzdělání

Co je na tom všem nejzajímavější? Ráno jsi na pláži u moře, dáš si oběd a odpoledne vyrazíš do hor. Autem do nejbližších krásných kopců to máme necelou hodinku.

Montserrat Patrik Štipák

Včera jsem napsal krátký příspěvěk na Facebook o vzdělání. Jop zas a znovu to můžeme omývat dokola. Mluvil jsem totiž s Venďou (sestřenka), která teď vyrazila za vzděláním do Anglie. Po půlroce v Anglii není se školou vůbec spokojena. Je skvělé, že s tím chce něco dělat a udělat změnu. Už teď má víc odvahy než většina lidí, kteří jsou na univerzitu, protože se to tak dělá. No a dělat se to má.

Jasně, sám mám vysokoškolské vzdělání. Pyšný na něj ale nejsem. Jsem šťastný za to, co jsme udělali s malou partou kluků v garáži. Na to jsem taky právem pyšný. Poznali jsme kus světa, seznámili jsme se s lidmi a udělali si další obrázek o světě. Potkávám více a více lidí, kteří jsou tzv. college drop-outs = lidi, co se nechali odejít nebo byli odejiti z vysoké. Potkávám je jak osobně, tak přes rozhovory a knihy. Nejznámější třeba Mark Zukerberg? Pak ale Marc Ecko nebo Matt Mullenweg? Doporučuju přečíst si skvělou knihu od Michael Ellsberg – Education of Millionaires.

Další cár papíru

Celé to totiž vede na to, že když získáme vysokoškolský diplom a pošleme žádost o pracovní pozici tak jsme jedni z mnoha. Další cár papíru.

Co s tím? Je dneska potřeba jít na vysokou? Já myslím, že ne. Věřím, že dalekoho hodnotnější pro lidi jako je Venďa je vyrazit do světa a sbírat zkušenosti. Naučit se vydělat nějakou korunu (lépe pak dolar nebo euro) a vyžít s tím. Ona udělala už ten první krok, že vyrazila do Anglie a udělala si vlastní názor. Trochu se cítím vinen, protože jsem ji sám motivoval k tomu jít studovat do zahraničí. A ona tam teď není spokojena.

Člověk chodí po světě, potkává lidi a postupně mění názory. To je podle mě v pořádku. Jak bych to teda teď udělal? Můžeme začít u Matěje. U mého malého bráchy. Bude mít za několik dnů 10 let. Má rád všechny různé mobilní telefony, xBox, počítače a hokej. Nesnáší školu. Proč? Proč vedeme děti k tomu, že nesnáší školu? Proč máme zažité to, že nemáme rádi studium? Jak takový xBox funguje? Jaký proces je za vyvinutím iPhonu? Software, hardware – to jsou miliony hodin lidí pracujících na vývojí operačního systému nebo na obrábění hliníkových součástí telefonu.

Naše děti a my samotní o tom víme prd. K čemu teda celý ten systém školství je? Já jsem navrhnul tátovi ať Matěje vezme aspoň jednou za měsíc ze školy a vezme ho s sebou do nějaké firmy. Taťka pracuje ve firmě, která dodává obráběcí nástroje. Takže by Matěj mohl vidět na vlastní oči technický výkres, roztavené sklo, domlouvání ceny nebo třeba to jak se obrábí součást pro nějaké auto.

Vzdělání generace milénia

Generace milénia. Neumíme se nudit, ale zároveň neumíme přemýšlet. Nevydržíme nezkontrolovat telefon, když čekáme na autobus. Čekáme na přednášce a hledíme do telefonu, čekáme na poradu a čumíme do poslední chvíle do telefonu. Je to droga jako každá jiná. Dnes je docela jednoduché měřit dopamin – hormon štěstí a ano, když ti přijde zpráva, dělá tě to šťastným. Proto neustále kontrolujeme telefon a lajčíky na Facebooku. Klidně se přiznám, že sám s tím bojuju, ale aspoň o tom vím a dělám některé věci vědomě. Respektive vědoměji než před tím.

Zakončení filosofie o vzdělání

Zasloužilo by si to nějaké shrnutí. Myslím si, že místo toho, abychom při tady tom čtení kývali hlavou, bysme měli raději jít a něco udělat. Motivovat se a ostatní kolem sebe ať jen nehledíme do notebooku, televizí nebo telefonů. Motivovat a inspirovat lidi kolem nás. Já mám to štěstí, že jsem se dostal do kontaktu s českou firmou Rayservice. Majitel společnosti, pan Gabriel, je jeden z velmi inspirativních lidí u nás v Česku. Místo, abychom si na vše stěžovali a nadávali u piva bez jakéhokoliv posunu, pojďme s tím raději něco udělat. Proto vznikl VISC Je to hodně podobné myšlence s Matějem. Ukázat dětem jak věci pracují a inspirovat je k tomu, aby zkoumali jakékoliv věci. Ne je jen užívali.

Obecně jsem ke vzdělání našel nové úžasné cesty. Online vzdělávací kurzy. Ať už české projekty jako Naučmese.cz nebo třeba zahraniční Udemy nebo Khan Academy. Ha! Ale co třeba takový YouTube??!! Nejlepší portál pro vzdělání. Najdeš tam naprosto všechno a úplně zadarmo. Ano, můžeme se dívat na mladé jůtubery a nechápat, co na tom kdo má. Ale taky tam můžeš najít jak nastavit svůj bankovní účet, jak vytvořit prezentaci na Google Drive a jak nastavit správně svůj YouTube kanál. Všechny online vzdělání můžeš najít na českém projektu mimoškolu.cz Vzdělávejme se, povídejme si o tom a motivujme se navzájem. Jsme totiž od přírody lempli.

Co mě tento týden zaujalo

Čech žijící v Kataru

Martin Jaroš. Čech žijící v Kataru. Bloguje, komentuje politiku. Začal jsem ho sledovat někdy vloni a dost mě baví jeho názory a náhledy na společnost. V posledním blogu krásně shrnuje to, co cítím posledního půl roku. Ano, chceme se s Haničkou vrátit do Česka. V Česku se žije krásně, jen si nechceme nechat připustit k tělu ten náš národní negativismus. Přečti si jeho článek a pochopíš.

Finanční vzdělání

Investování není nakupování akcií. Finanční vzdělání, finanční gramotnost, říkejme tomu jak chceme. Nikdo nás to neučí, jediná možnost je vzdělat se sám. No a tak jsem před několika lety začal a pokračuju. Řeším své peníze a nechci, aby mi je sežrala inflace. Docela jednoduchým řešením je peníze investovat a mít třeba 5-8% zisk ročně. Kdo z vás investuje a kam? Nechám se rád inspirovat. Já k tomu čtu knihu od Ramit Sethi – I will teach you to be rich. Tak na tom makám.

Jak dostat lidi na náš web?

Online prostředí je úžasné pro práci. S Hankou jsme na začátku roku rozjeli její podcast. Rozhovory se zajímavými lidmi. Všechny podcasty jsou k dispozici u ní na stránkách. Takže šup šup a poslechnout. Mám z toho obrovskou radost, protože tím získáváme pozornost. Představ si, že v roce 2017 máme o 1500 návštěvníků víc než za celý rok 2016. Něco jsme dělali špatně a teď to děláme lépe. Každopádně se musíme dále zlepšovat.

Zákazník neví co chce

Řekni zákazníkovi, co mu chceš prodat. To jsem za poslední týden četl a poslechl několikrát. A dost mě to chytlo. Je to vlastně jednoduché, co? Chceme prodávat semináře pro závodní jezdce. Tak jim to musíme ukázat. Jak vypadá seminář? Co od toho mají očekávat? Co si z toho odnesou? Jakou to má vlastně hodnotu? Naprosto stejně jsme to diskutovali s Haničkou. Hanka dělá online poradenství. Ale co to vlastně je? Jak si to mají ty ženské představit? Musíme jim to ukázat. Takže jdeme na to. Nový týden před námi a my jdeme tvořit.

Patrik Stipak podpis

Napiš svůj názor

Komentář