v Blog, volnomyšlenkářství

Snaha se cení, snaha o dokončení týdne

Ano, snaha se cení. Snaha a vnitřní motivace zakončujit den psaním blogu a pitím červeného katalánského vína. Katalánské víno, katalánská pláž, katalánská architektura. Tento rok se nám zatím daří objevovat náš současný domov naplno. Je to díky tomu, že se potkáváme s blízkými a kamarády. V pátek k nám přiletěli rodiče s bráchou. To nás vede na režim (znovu)objevování místních krás. Například dneska se mi podařilo na telefonu naměřit 20 nachozených kilometrů.

Naši přiletěli v pátek do Girony. Opět naše velmi oblíbené město na východě Katalánska. Bylo 16:48, když jsme šli do auta a já si říkal, že bych asi měl konečně vyřešit tu upadlou SPZ na našem autě. Zajímavost týdne je, že rámeček na spz je ve Španělsku něco nenormálního. Naprosto jednoduše zde nýtují značku přímo do nárazníku. Chtěl jsem teda koupit dočasné řešení u souseda. Soused je asijský přistěhovalec, který vlastní obchod. Obchod se vším. Tentokrát jsem zakoupil plastové stahovačky, které vedle černé pásky řeší 90% problémů světa motorsportu. Nebo možná prostě problémů světa.

Soused je sice přistěhovalec, ale místní zvyk v podobě poobědové siesty se mu tak i tak zamlouvá. Tentokrát otevřel ale už chvíli před 5. Snaha se cení. Koupil jsem tedy plastové stahovačky za €1.95 bílé barvy, upevnil značku a vyrazili jsme po krásném pobřeží pro rodinu. Poprvé po nějaké době si s námi místní katalánská policie nechtěla poklábosit. Zajimavé.

Patrik Štipák Španělsko Rodina

V únoru chodit po pláži je pecka. Fouká vítr a je kosa.

Snaha od rána do noci

Od příjezdu s Monte Carla jsem se snažil nastolit svůj vysněný režim. Vstávat brzo, poslouchat podcasty, meditovat, pracovat, sportovat a odpočívat. Zajímavé je, že to prostě někdy nefunguje. Vstávat v 6 pro mě znamená jít spát v 10. Zajímalo by mě jak fungují lidé, kteří neustále cestují a mění polohy. Zatím bojuju s tím, že když se vrátím z cesty nebo máme doma nějakou návštěvu, neumím se okamžitě nastartovat do toho režimu, kam bych chtěl.

Nejlepší dárek na světě je bez snahy

Drobnost, kterou se musím vytáhnout je dárek. Dárek, který jsem vymyslel a dotáhl do reality. Za poslední roky mě totiž kupování dárků na Vánoce, narozeniny a svátky moc nenaplňuje. Není to o tom, že bych nechtěl darovat. Jde o to, že se mi absolutně nelíbí, že dáváme dárky, protože to tak prostě má být. Máme se jak prasata v žitě. Každý máme všechno, nic nám nechybí. Takže vymyslet dárek pro někoho, koho máš rád je čím dál náročnější.

Já jsem už v listopadu skákal do vzduchu, protože jsem vymyslel dárek na narozeniny pro taťku. Měl totiž v den kdy letěli do Španělska 50tku. Ve středu večer mu dorazila zásilka. Poslal jsem mu elektro-akustickou kytaru. Nádhernou. Zeptej se ho, je fakt krásná. Radost z ní mám jak moderní dítě z xBoxu. Nápad byl, že bude mít kytara na sobě gravír, ale bohužel to technologicky a časově nevyšlo. Ale s tím gravírem se zde podělím.

Život je hra.

Hrajeme ji jen jednou.

Tak ji hraj naplno!

Teď je 21:32. Uskrávám poslední doušky vína, žena si čte, rodiče usínají. Bodejď by ne. Dneska jsme v Barceloně nachodili opravdu spoustu kilometrů. Udělali jsme si večerní pohodu u dokumentů o Barceloně. Z dokumentů jsme zjistlili, že jsme 80 % věcí zvládli opravdu vidět už dnes. Takže si zasloužíme pořádný odpočinek. Dovol mi tedy shrnout týden  jen mým pravidelným soupisem náhodných věcí, které mě v týdnu zaujaly.

Patrik Štipák Barcelona Španělsko Paella

Co mě tento týden zaujalo?

Hanička. Ona mě tedy zaujímá každý den. Ale rád bych vyzdvihnul její online aktivity. Je naprosto skvělé pořád potkávat další a další hosty v jejím podcastu. Já si toho užiju vždycky při zpracovávání nahrávek. Je potřeba do toho dupat a neustále doporučovat lidem kolem sebe, víš o tom? Jediná možnost jak ohodnotit tady tu práci je doporučit podcast dalšímu vedle sebe. Prosím znovu a opět o kritiku. Jakýkoliv příspěvěk, co vidíš na Facebooku – sdílej. Jakýkoliv email, který je od Hanky přepošli všem kamarádkám kolem. Opravdu a díky.

Uvědomování si některých chvil. Navazuji na předchozí odstavec s Hankou, protože se týká dalšího videa, které jsme natáčeli pro její YouTube kanál. Jaromír Jágr challenge. Jarda udělal výzvu, abychom zvládli tzv. lyžaře. No a s Haničkou jsme na to zareagovali videem. Ano, podívej se na něj, je super. No a kde je ta pointa? Pointa je v tom, že jsme se sbalili, vzali telefon přišli jsme na pláž, opřeli jsme se o palmu a natočili jsme video, kde odpovídáme bohovi národa českého. Jde o tu možnost. Chápeš?

 Paradox výběru. Před týdnem jsme s kamarádem Tomem procházeli Barcelonu a chtěli jsme si dát k obědu Paellu. OK! Půjdeme kousek od centra, najdeme menší restauraci a dáme super duper paellu. Po 30-ti minutách jsme našli nic-moc bar s nic-moc extra drahou paellou. Dneska jsme byli v Barceloně na jedné z nejrušnějších ulic. Dali jsme si nejlepší Paellu v životě za poloviční peníz než před tím s Tomem. Sorry.

Hana Štipák Jaromír Jágr Lyžař dáš to

Napiš svůj názor

Komentář