v Blog

Hovory k sobě v Česku

Odložený nedělní blog pro středeční cestování. Chyba? Nikoliv. Připravený plán. Mám za sebou 8 plných dnů doma v České republice. Czech Republic, dneska taky Czechia. Ne, nelíbí se mi ten název. Nejde mi přes ústa. Pokaždé když studuju statistiky na Haniččiných stránkách, tak mi to tahá oči. Google se toho totiž zhostil a zařadil to do překladu okamžitě.

IMG_3631.JPGDnes jsem tedy desátý den na cestě. Vybral jsem si krásnou cestu. Matěj mi to počítal a dozvěděl jsem se, že budu devětkrát přestupovat. Patrik šetřílek neváhal ušetřit tisícikorunu na letence do Španělska. Čeká mě osum hodin v italském Bergamu. Nešlo asi tak úplně o peníze, ale o ten zážitek. V Bergamu jsem nikdy nebyl. Doufám, že toho na konci dne nebudu litovat. Tyto řádky totiž píšu ještě ve vlaku směrem na Bratislavu. Zatím mi to kazí jen to, že budu pozdě doma u ženy. Hanička totiž v pátek odlétá do Čechie na svých deset dnů. Vystřídáme se a jeden den nám půl roku po sedmi měsících ve vztahu manželském nestačí.

Opakovaný vtip je vtipem

Mohl bych těch deset dnů rozdělit na osobní a pracovní příběh. Jsi na mém osobním blogu, to znamená, že se budu věnovat osobnímu příběhu. Pracovně to můžu zkrátit na účetnictví, investování, komunikace se zákazníkem v Brně, ve Vídni, spolupráce s klukama z firmy a seznámení se s Erikem Janišem v Olomouci. Začíná se nám rýsovat závodní sezona. Nechci nic zakřiknout, ale mohli bychom se podívat tam, kde jsme ještě nebyli a to zní naprosto skvěle. Poslední myšlenka, kterou k pracovním věcem mám jde do osobní roviny. Neuvěřitelně mě fascinuje zájem o firmu Performance Solutions a taky o našeho českého zákazníka z řad rally. Dostal ho nastarost kolega z firmy. Ano, pro změnu Patrik. Ve stálých vodách českého motorsportu to způsobilo značný rozruch. Těším se na zahájení našeho tažení i v české rally, vážím si toho a občas se značně bavím.

Jak udělat ten samý vtip, aby byl stále vtipný? Stačí přiletět na bráchovy narozeniny tak, že to nikdo nečeká. Nikdo doma nevěděl, že dorazím. Věděl to jen taťka, který mě natajňáka vyzvedl v Bratislavě na letisku. Příjezd domů a vytřeštěné oči bráchy mi za to stály. Co to tentokrát však vyšperkovalo je následující situace s maminkou.

IMG_3638

Doma byl ve chvíli kdy jsem dorazil domů pouze brácha. Maminka ještě rokovala na schůzi ohledně dětského karnevalu u nás na dědině. Plán byl jasný. Patrik se schová nahoře a ve chvíli, kdy se bude podávat šampáňo k přípitku, sejde dolů. Žel, nepřipravenost rodičů s darem vedla k tomu, že maminka šla do druhého patra pro dárkovou tašku, do které vložila následně dary. V pořádku, protože taška nebyla u Patrika v pokoji.

Co však u Patrika v pokoji je, a zároveň nikde jinde v patře není, je odpadkový koš. Na to narazil můj plán úkrutu pod mým stolem, kde se právě odpadkový koš nachází. Chtěl jsem pod stůl pouze pro jistotu, kdyby maminka nahlédla do pokoje. Uvědomil jsem si svou chybu. Vzal jsem tedy aspoň mobil a řekl jsem, že tu mou hroznou věc alespoň zdokumentuju.

Dobře to dopadlo a tak teď mohu mamince gratulovat ke dni žen!

Teď už sedím na letišti v Bergamu a čekám na let za svou ženou do Barcelony. Procházení Bergama bylo fajn. Itálie v roce 2017 už podruhé.

Co mě tento týden zaujalo?

Poslechl jsem celou audioknihu Rozhovory s T.G. Masarykem. Nadčasová, zamyšlení hodná, doporučená. Nejvíc mě zaujalo to jak pan Čapek řešil ticho u rozhovorů. Dostat do knihy ticho není rozhodně nic jednoduchého.

Dneska jsem poslechl celý podcast Hana Štipák Show s Pájou Sedlářovou. Pánové a dámy, kdo z vás běhá 65 nebo 95 km, máte u mě respektJá jsem si připadal jako pán na Masaryk Run. Poslechni si ten podcast taky ať mi věříš, že Pájuše běhá tak daleko. Motivace, inspirace, na sobotu ráno nachystej obuv a vyběhni.

Hokejová mládež. Vyrazil jsem v sobotu s Matějem na jeho hokejový zápas. To, že dokáže některý kluk ve svých desíti letech říct rozhodčímu p*čo. To bych nečekal. Ale zaujalo mě to. Doufám, že v tomto případě působení okolí na člověka nefunguje.

Napiš svůj názor

Komentář