půst, mamut, hana štipák, patrik Štipák

v Blog, zdraví

3 dny půstu podle Tools of Titans druhá část

Ve včerejším článku jsem začal psát o našem třídenním půstu. Ovlivněn myšlenkami na Keto dietu, paleo stravu a nízko-sacharidovou stravu (jaký je v tom všem rozdíl je teď asi jedno), jsem narazil na půst podle doktora Dominica D’Agostina v jednom z rozhovorů pro Tima Ferrisse v knize Tools of Titans. Jo a pokud dnes vydržíš až do cíle, tak si užiješ mé food orgie. Mimochodem, máš raději video? O včerejším dnu je tu video od Hanky. O dnešním dnu ho najdeš dole v textu.

Dneska to vezmu velmi krátce, protože jsem právě dokončil dlouhý Skype rozhovor s jednou naší novou firemní posilou. Jsem tudíž po celém dnu lehce vyšťaven. Co jsme dělali? Vstali, pili, povídali a meditovali.

Plán dne půstu

  • budík 7:45 (vylezli jsme z postele po osmmé…)
  • rychle vyvenčit psa (normálně to těch našich 9 hodin spánku vydržel, všechna čest)
  • vyjít ráno schody (poprvé mi ty tři patra dělaly problém)
  • vysprchovat se a nabrat energii z vody a kávy
  • odjezd do Barcelony
  • procházka po Barceloně, povídání si s kamarády, nemyslet na jídlo
  • vidět všechny dobroty, čichat krásné vůně jídla okolo
  • možná se dívíš, ale absolutně žádný problém
  • příjezd domů
  • Skype se sestřenkou a bratránkem
  • meditace (čti dál, trochu jsem zkusil sebetýrání 😀 )
  • procházka se psem na nákup potravin na zítřejší večeři (opět překvapivě bez problémů co se psychiky týče)
  • rychlý návrat domů a 2 hodiny Skype pohovor/rozhovor/zadávání práce v angličtině s rodilým američanem
  • napsat blog post
  • jít spát před 11 a spát dlouho
  • celý den najdeš v Hančiném VLOGU ZDE KLIKNI TEĎ

Bolí mě nohy

Někdy trochu hlava. Našlapali jsme dneska 11.8 km. Takže mám právo pro bolest nohou, které jedou jen na staré zásoby. Navíc jsem v týdnu po dlouhé době pořádně běhal a cvičil, takže jsem lýtka cítil fakt ještě ve čtvrtek. Procházka po Barceloně je vždycky úžasná a navíc dneska bylo na sluníčku naprosto skvěle. Takže půst nepůst, s půstem či bez půstu, jsme si to fakt užili.

Patrik Hana Štipák 3 dny půstu

A po půstu si tady toho mamuta sníme!

Meditoval jsem a zaujalo mě tohle

Hned na začátku meditace jsem měl malinko bolest hlavy. Cítil jsem hooodně puls v uších. Což nakonec bylo fakt zajímavé, protože jsem mohl u samotné meditace cítit jak si ten tep snižuju.

Zmínil jsem se o sebetýrání. Poprvé jsem zkusil v meditaci značně improvizovat. Těsně před koncem (funguju totiž na provázené meditaci s aplikací Headspace) jsem dal pauzu a najedl jsem se. Co? Najedl? Ano. Zůstal jsem se zavřenými oči a zkusil jsem jak na mě zapůsobí, když si představím jak jím.

Porušil jsem tři dny půstu?

Šel jsem tedy v myšlenkách z pokoje, vzal peněženku, oblékl jsem se do své černé bundy, obul jsem si boty, vzal klíče, otevřel dveře, sešel tři patra dolů, otevřel dveře na ulici, šel doleva do kopce k přechodu, přešel cestu, a stál jsem před našimi sousedy – La Vendeta. Ano, je to pizzerie. Miluju pizzu. Ano, není to paleo, není to keto, někdy to není ani vegetariánské. Já ale taky nechci být 100% v jednom směru a jednou za čas si udělat radost pizzou prostě udělám!

No pojďme zpět k meditaci, zaplatil jsem panáčkovi pizzu, tak jsem chytil tu krásnou papírovou krabici a pelášil s ní nahoru. To jsem, přiznám se, v meditaci překročil. Sedl jsem si ke stolu, otevřel katalánské pivko, které máme v lednici ještě od Silvestra. Ano, jsme píči první ligy. No a vzhledem k vychutnávání jsem se na pizzu vrhnul s příborem. A teď přišla nejdelší část celé meditace. Zastavil jsem čas. Pohyb vidličky k ústům jsem rozfázoval. Cítil jsem tu krásnou vůni, viděl jsem jak teňounké to těsto je. Krásný plátek slaniny a nahoře sýr a chilli papričky. Věděl jsem i o té mouce ze spodní strany pizzy. No a pak ten orgasmus v ústech. Mňam.

Nebudu se tu rozepisovat dále o svém foodpornu. Snědl jsem takovým tempem celý jeden klínek. Pak jsem si říkal, že to v rámci půstu stačí. Nechám si i na později.

Medituješ taky?

Medituješ? Zkoušel/a jsi někdy něco podobného? Myslíš si, že jsem magor? Všechno je relevatní a hoď to rovnou do komentáře.

Já jdu spát a zítra se těším na večeři. Né kvůli hladu, ale kvůli tomu ceremoniálu. Tomu, že si vychutnám jídlo od prvního kousnutí do posledního. Jsme přece lidi a jídlo je pro nás pohon. Palivo. No a auto, když má nekvalitní benzín nefunguje. Já se snažím najít cestu ke kvalitnímu jídlu, starání se o vlastní tělo tak, abych mohl podávat konstatní kvalitní výkon.

Jo a pizza zítra na večeři nebude 🙂 vidíme to na hromadu zeleniny, máme tu zeleninové noky (né knedlíky) domácí výroby ze čtvrtka. Takže k tomu uděláme ještě červené zelí a nějaké to vajíčko. Koupil jsem i nějaké mořské potvory v plechovce, to však půjde na stůl až v pondělí ráno.

Dobrou noc.

P.

 

Napiš svůj názor

Komentář